Profil

Scavatore

Jsem studentem katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU a katedry geofyziky MFF. Zajímám se o to, jak z mála vytřískat hodně a jak proměnit svoji lenost v činy. Pro tento účel je tu tato stránka.

VÍCE

Ledová sprcha

Dneska to bude o pocitu z ledových koupelí, takže pokud jste zimovřiví už jen při čtení o ledu, možná radši nečtěte. Anebo naopak, čtěte dál a pak to zkuste, třeba se té zimovřivosti zbavíte.

 Začal jsem s tím teprve nedávno, viz předchozí příspěvek, ale začlo mě to nesmírně bavit. Jak jsem se k tomu dostal? Četl jsem si Čtyřhodinové tělo od Tima Ferrise a došel jsem ke kapitolce o ledu. Tam byl příběh člověka, co přemýšlel, jak jí Michael Phelps (ten co vyhrál snad všechny plavecké závody na jedné olympiádě). Michael Phelps totiž sní strašně moc, ale opravdu strašně, kalorií. Ten člověk, co o tom přemýšlel nebyl žádný nýmand a pěkně si to spočítal a zjistil, že Michael Phelps má větší příjem než výdaj. Ale pokud jste někdy viděli Michaela Phelpse v plavkách, asi tomu nebudete věřit. No zkrátka, chvíli nad tím dumal a zjistil, že zapomněl na jednu proměnnou. A tou je výroba tepla.

Dalším takovým milníkem v mém pátrání po vlivu studených sprch a koupelí na lidský organizmus byl ten, že jsem narazil na Wim Hofa. Tenhle Holanďan je přírodní úkaz. Bez vody zvládl maraton v poušti, v trenkách a bos běhá maratony v Arktidě. Drží rekord ve vzdálenosti, kterou kdo dokázal uplavat pod ledem, v trenkách téměř vyšplhal na Mt. Everest. To mi znělo jako spousta zajímavých věcí. Ne nadarmo si vysloužil přezdívku The Iceman. Když se podíváte na fotky, jak ten pán vypadá, zjistíte, že to taky není nějaký tlouštík. A na svůj věk vypadá pekelně dobře.

Kde je tedy zakopaný pes? Ve studené vodě. Pamatuju si, že když jsem byl malý, tak mi táta vždycky říkal ať se na konci sprchování umeju ještě studenou vodou, že mi pak bude teplo až vylezu ze sprchy. Ale protože mě k tomu nenutil, nikdy jsem to nedělal, protože jsem zjistil, že teplá voda je daleko příjemnější než studená. Pro tátu to byl zvyk z vojny, takže už byl zvyklý. Dnes už jsem starší a snažím se vybudovat podobný návyk, který po mně chtěl táta kdysi. Akorát v ostřejší verzi. Teplou vůbec nezapínám. Není důvod.

Jak jsem postupoval? Nejdříve s citem. V klidu jsem se umyl teplou vodou a na konec přes vlažnou došel ke studené. Ale ne nějak moc studené, rozhodně ne té, co se skrývá na úplném konci stupnice sprchové baterie. Stačila mi tak minutka a měl jsem dost. Tenhle způsob určitě funguje, ale asi to chce mít trpělivost a postupně si přidávat. Mě trpělivost při narození minula obloukem, takže jsem přišel na variantu číslo dvě. Jednoho dne jsem se prostě rozhodl a otočil kohoutkem, kam až to šlo na studenou stranu. Bohužel jsem si neuvědomil, že mám sprchu zrovna na zádech. No…křičel jsem, jak malej Jarda, nicméně pak jsem si zvykl a začal pozorovat své chování.

Tak zaprvé, když začínáte s ledovou vodou, vše se zpomalí. Vaše pohyby, myšlení etc. Jediné co se zrychlí a razantně prohloubí, je váš dech. To je dost zvláštní úkaz, ale určitě souvisí s tím, že tělo potřebuje víc kyslíku, jen jsem ještě nezjistil, proč ho potřebuje tolik. S tím souvisí i to, že kyslíku začnete mít trochu příliš, takže začnou brnět zuby, možná se budete trochu motat, ale to všechno přejde.

Čím víckrát totiž tohle uděláte, tím více si vaše tělo zvykne. Dneska už doma ve sprše přebytek kyslíku nemám. Mám ho tak akorát, aby mi nebyla zima. Neřvu na celej barák a dokážu si umejt i hlavu. Trvalo mi to asi tři, čtyři dny sprchování dvakrát až třikrát denně. Do té doby to bylo jako peklo. Nicméně teď je to v pohodě. Než přišel nový level a to je ledová koupel. To je ještě o stupínek lepší :).

Jestli chcete motivaci, proč to dělat, tak vám ji rád dám. Ten pocit, když z toho vylezete je totiž k nezaplacení. Mě fascinoval natolik, že jsem se při výlezu ze sprchy první týden vždycky strašně rozesmál. Jste krásně červeňoučtí a je vám hezky teplo. Navíc se prostě cítím líp. Začal jsem si s tím hrát o trochu dříve než s paleem. Takže vím, že dobré pocity nemám jen z jídla.

A výsledky? No jsou takové, rodina byla celá nemocná a já nic nechytl. To může být náhoda anebo taky ne. Pocitově se mám o hodně lépe než předtím. Lépe se mi spí, mám větší chuť k jídlu. Když se přežeru masa, což se mi teď stává docela často, páč ho umím uvařit fakt dobře O:-), tak mě zachraňují právě ledové sprchy či koupele. Není lepší cesty (pro mě), jak nastartovat vnitřní plamen, který to všechno sežehne.

Takže neváhejte a běžte do toho, zas to trochu změní váš život. A když vás to nechytne, tak jste to aspoň zkusili. Ale dejte tomu aspoň ten týden, než se tělo otrká. Až budete pokročilí, doporučuji si nařídit budíka vedle sprchy (mně stačí normální timer na telefonu) a zůstat pod proudem aspoň pět minut. Totéž následně ve vaně a postupně prodlužovat dle libosti. Sám jsem zvědav, kde je hranice, ale musíte na sebe dávat pozor, ať vám něco neumrzne.

Nebuď zombie!

Čus.

Pod tento článek není možné přidávat komentáře.