Profil

Scavatore

Jsem studentem katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU a katedry geofyziky MFF. Zajímám se o to, jak z mála vytřískat hodně a jak proměnit svoji lenost v činy. Pro tento účel je tu tato stránka.

VÍCE

Setkání

Po dlouhé době jsem sem opět něco napsal. Opět je to literární svět a bylo to dnes čteno o hodině. Víc neřeknu – čtěte dále :).

Nenosím brýle a lidi poznávám zásadně podle obrysů, chůze a vystupování, dokud nejsou dostatečně blízko, abych si je mohl prohlédnout a zjistit tak o koho jde. Nenošení brýlí má vedle některých výhod i další nevýhody, jako třeba, že když je šero, tak v zásadě nevidím. A nejlepší je, když se to spojí všechno dohromady.

Vykračoval jsem si potmě po Letný a koukám, jak proti mně jde asi pěkná slečna. Obrysy měla fakt hezký. Chůze byla super. Nekulhala, nekinklala se, našlapovala tiše a působila ladně.

Jak jsme se k sobě blížili, rozeznával jsem z ní stále víc a víc. Z jejích obrysů se vyklubal takový tmavý podzimní kabát, na hlavě měla klobouk a kolem krku šátek. Do tváře jsem stále ještě neviděl, ale vše působilo dojmem, že to je na správném místě.

A taky že bylo. Když byla téměř na úrovni, kdy jsem začínal cítit její parfém a mohl rozeznat detaily v jejím obličeji, jako byla barva rtěnky, tvar úst a směr pohledu očí, zjistil jsem, že se též jako já na ní, dívá ona na mě.

Přistižen, sklopil jsem rychle oči.

„Ahoj,“ řekla a šla dál.

V tu chvíli jsem cítil, jak mi pluje informace z uší přes zvukovody do mozku a tam se přetváří v malý, ale intenzivní ohňostroj smíšený s obrovskou panikou. Před očima se mi rozjela promítačka všech ženských obličejů, které znám a hlava je začla systematicky porovnávat s tím, co viděla vedle sebe. Zjistila šedesátiprocentní shodu, usoudila, že je to dostatečné, odvolala všechny příkazy, které mezitím v panice vydaly různé jiné části těla, či mozku, a nařídila ústům, aby promluvila.

„Ahoj,“ řekl jsem o čtvrt vteřiny později.

Minuli jsme se a šli každý svou cestou. Ještě jsem se ohlédl, ale už jsem zase viděl jen obrysy a ladný krok, který zatáčel za roh na zastávku tramvaje. A dál byl už jen podzimní večer, Letná a tma.

Přidej komentář

Your email is never published nor shared. Required fields are marked *